Su

Su je japonský termín pro ocet, který hraje klíčovou roli v japonské kuchyni, zejména při přípravě sushi. Tento ocet se vyrábí z rýže a je známý svou mírnější a sladší chutí ve srovnání s běžnými octy získanými z vína nebo jablek. Su se používá k ochucení rýže pro sushi, čímž jí dodává charakteristickou chuť a lesk. Kromě sushi se su využívá i v marinádách, omáčkách a jako součást dressingů pro saláty, kde přidává jídlu jemnou kyselost bez přehlcení ostatních chutí.

Význam slova Su

Su je japonský termín, který má v kontextu japonské kuchyně a kultury několik významů. Nejběžněji se používá jako označení pro ocet, což je důležitá ingredience v mnoha japonských pokrmech. Ocet se v Japonsku vyrábí z různých surovin, jako je rýže, pšenice nebo dokonce ovoce, a každý druh má své specifické chuťové vlastnosti a použití.Kě octa může slovo su také označovat kyselou chuť obecně. V japonské kuchyni je kyselost jednou ze základních chutí a je ceněna pro svou schopnost vyvážit a doplnit ostatní chutě jako je sladkost, slanost a hořkost.

Překlad a historie slova Su

Překlad slova su do češtiny je poměrně přímočarý – znamená prostě „ocet“. Avšak historie výroby a používání octa v Japonsku je bohatá a sahá až do období Nara (710-784 n.l.) a Heian (794-1185 n.l.). V těchto dobách se ocet vyráběl především z rýže a používal se nejen v kuchyňi, ale i v léčitelství.S postupem času se výroba octa v Japonsku zdokonalovala a rozrůzňovala. V období Edo (1603-1868) se začaly objevovat nové druhy octa, například ocet z unšo (sladkých brambor) nebo z ječmene. Každý region v Japonsku si postupně vyvinul své vlastní metody výroby a specifické druhy octa, které odrážely místní suroviny a chutě.

Využití slova Su

Ocet (su) má v japonské kuchyni široké využití. Nejznámější je pravděpodobně jeho použití při přípravě sushi, kde se rýže ochucuje směsí octa, cukru a soli, což jí dodává charakteristickou chuť a lepší konzistenci. Ocet se také používá k přípravě nakládané zeleniny (tsukemono), jako základ pro dipy a dresinky, nebo k ochucení jídel během vaření.Kromě kuchyňského využití má ocet v Japonsku i další aplikace. Traděně se používal v léčitelství, například k dezinfekci ran nebo při léčbě nachlazení. V některých případech se ocet přidával i do kázně, aby se zlepšila kvalita vody a zabránilo se růstu bakterií.

Kanji (Kanži) slova Su

Slovo su se v japonštině zapisuje pomocí znaku 酢. Tento znak se skládá ze dvou částí – levá část 酉 představuje nádobu na alkohol a pravá část 乍 znamená „dělat“ nebo „vyrábět“. Dohromady tedy tento znak vyjadřuje proces výroby octa kvašením alkoholu.Zajímavostí je, že stejný znak 酢 se používá i v čínštině, kde se vyslovuje „cu“ a má stejný význam jako v japonštině. To odráží historické vazby a kulturní výměnu mezi Čínou a Japonskem, včetně přejímání čínských znaků do japonského písma.

Významově podobná slova

V japonštině existuje několik slov, která jsou významově podobná slovu su (ocet) nebo s ním souvisejí:Sanbaizu (三杯酢) – doslova „tři šálky octa“, označuje základní směs octa, sójové omáčky a cukru, která se používá jako dip nebo zálivka.

Suponzu (酸橙酢) – ocet vyrobený z citrusů yuzu, používá se k ochucení pokrmů nebo jako osvěžující nápoj.

Komezu (米酢) – rýžový ocet, nejběžnější typ octa používaný v japonské kuchyni.

Amazu (甘酢) – doslova „sladký ocet“, označuje směs octa a cukru, která se používá k ochucení smažených pokrmů, jako je tempura.

Suppai (酸っぱい) – přídavné jméno znamenající „kyselý“, používá se k popisu chuti potravin obsahujících ocet nebo jiné kyselé ingredience.Tato slova ukazují, jak je koncept kyselosti a používání octa hluboce zakořeněn v japonské kulinářské tradici a jazyku. Znalost těchto souvisejících termínů může obohatit naše chápání japonské kuchyně a kultury.