Sezónnost hraje klíčovou roli v japonské kuchyni a je známá jako „kisetsukan“. Japonská gastronomie klade velký důraz na využívání sezónních ingrediencí, které nejenže zajišťují čerstvost a optimální chuť pokrmů, ale také reflektují harmonii s přírodou. Každé roční období přináší specifické suroviny, které jsou využívány v tradičních receptech. Například jaro je spojeno s bambusovými výhonky a mladým zeleným čajem, léto s čerstvými rybami a zeleninou jako jsou okurky a rajčata, podzim s houbami a kořenovou zeleninou a zima s citrony a daikonem. Tato filozofie nejen podporuje udržitelnost a respekt k přírodním cyklům, ale také umožňuje lidem prožívat jednotlivá roční období skrze chutě a vůně, což obohacuje jejich gastronomický zážitek.
Význam slova Kisetsukan
Kisetsukan je japonský výraz, který v doslovném překladu znamená „sezónní pocit“ nebo „pocit ročního období“. Tento termín se používá pro vyjádření estetického ocenění a emocionální odezvy na přírodní krásy a změny spojené s různými ročními obdobími.
V japonské kultuře má vnímání a prožívání střídání roč období dlouhou tradici, která se odží v mnoha aspektech života, včetně umění, literatury, gastronomie a společenských zvyklostí. Kisetsukan představuje hluboké propojení s přírodou a schopnost vychutnat si pomíjivé okamžiky krásy, které každé roční období přináší.
Překlad a historie slova Kisetsukan
Slovo Kisetsukan se skládá ze dvou částí: „kisetsu“ (季節), což znamená roční období, a „kan“ (感), které lze přeložit jako pocit, dojem nebo vnímání. Dohromady tedy tento výraz vyjadřuje citlivost vůči kouzlu a atmosféře jednotlivých ročních období.
Koncept Kisetsukan má v Japonsku dlouhou historii a jeho kořeny sahají až do období Heian (794-1185), kdy se začala rozvíjet estetika wabi-sabi, která oceňuje krásu v jednoduchosti, nedokonalosti a pomíjivosti. Tato estetika se promítla i do vnímání střídání ročních období a schopnosti ocenit prchavé okamžiky krásy v přírodě.
V průběhu staletí se Kisetsukan stal nedílnou součástí japonské kultury a ovlivnil mnoho uměleckých forem, jako je poezie, malířství, zahradní architektura a čajový obřad Dodnes je tento koncept živý a Japonci si stále velmi cení schopnosti vnímat a prožívat krásu spojenou s jednotlivými ročními obdobími.
Využití slova Kisetsukan
Výraz Kisetsukan se používá v různých kontextech, kdy se mluví o vnímání a ocenění krás přírody v průběhu roku. Může se vztahovat k obdivování kvetoucích třešní na jaře, poslouchání cikád v létě, pozorování zbarvení listů na podzim nebo k potěšení z padajícího sněhu v zimě.
Kisetsukan se často objevuje v japonské literatuře, poezii a písních, kde autoři vyjadřují své dojmy a pocity spojené s určitým ročním obdobím. Například v haiku, tradiční formě japonské poezie, jsou odkazy na roční období a přírodní jevy velmi časté a pomáhají evokovat určitou náladu a atmosféru.
V každodenním životě se koncept Kisetsukan projevuje i v japonské gastronomii, kde se klade velký důraz na používání sezónních ingrediencí a přizpůsobení jídelníčku aktuálnímu ročnímu období. Japonci věří, že konzumace sezónních potravin není jen chuťově výjimečná, ale také prospěšná pro zdraví a v souladu s přírodou.
Kisetsukan ovlivňuje i další aspekty japonské kultury, jako je například oblékání, kdy se lidé snaží volit oděvy a doplňky odpovídající danému ročnímu období, nebo výzdoba interiérů, která se mění v závislosti na aktuální sezóně.
Kanji (Kanži) slova Kisetsukan
Slovo Kisetsukan se v japonštině zapisuje pomocí dvou kanži (čínských znaků):
- 季節感 (kisetsu-kan)
První znak 季 (ki) znamená „roční období“ a skládá se z prvků 禾 (nogi), což je „obilí“ nebo „rýže“, a 子 (ko), které představuje „dítě“ nebo „semeno“. Tento znak tedy evokuje představu zrání a sklizně obilí v průběhu roku.
Druhý znak 節 (setsu) se překládá jako „období“, „úsek“ nebo „uzel“ a skládá se z prvků 竹 (take), což je „bambus“, a 即 (soku), které znamená „následovat“ nebo „okamžitě“. Tento znak vyjadřuje myšlenku rozdělení roku na jednotlivé časové úseky nebo období.
Třetí znak 感 (kan) znamená „cítit“, „vnímat“ nebo „být dojatý“ a skládá se z prvků 咸 (kan), což je „všechno“ nebo „společně“, a 心 (kokoro), které představuje „srdce“ nebo „mysl“. Tento znak tedy vyjadřuje emocionální odezvu a vnímání něčeho srdcem a myslí.
Významově podobná slova
V japonštině existuje několik slov a frází, které jsou významově podobné výrazu Kisetsukan a také se vztahují k vnímání a ocenění krás přírody v průběhu ročních období:
- Shiki (四季) – doslova „čtyři roční období“, tento výraz zdůrazňuje krásu a jedinečnost každého ze čtyř ročních období v Japonsku.
- Fūbutsu (風物) – kombinace slov „vítr“ a „věci“, tato fráze označujerodní scenérie a jevy charakteristické pro určité roční období.
- Kisetsu no aji (季節の味) – „chuť ročního období“, tento výraz se používá v souvislosti s gastronomií a odkazuje na potěšení z konzumace sezónních ingrediencí a pokrmů.
- Shiki no irodori (四季の彩り) – „barvy čtyř ročních období“, tato fráze evokuje vizuální krásu přírody, která se mění s každým ročním obdobím, například kvetoucí třešně na jaře nebo zbarvené listí na podzim.
- Jisetsu (時節) – „sezóna“ nebo „období“, tento výraz se často používá v souvislosti s vhodným načasováním určitých činností nebo událostí v souladu s aktuálním ročním obdobím.
Všechna tato slova a fráze odráží hluboké propojení japonské kultury s přírodou a význam, který Japonci přikládají vnímání a prožívání krásy a proměnlivosti ročních období. Kisetsukan je však výjimečný tím, že zdůrazňuje nejen vizuální a hmotné aspekty, ale také emocionální a duchovní rozměr této zkušenosti.