Hikikoro

Hikikoro je japonský termín používaný v souvislosti s technikou broušení nožů, který označuje proces vytváření konkávního vydutí nebo prohlubně podél hřbetu čepele nože, těsně za ostřím. Toto vydutí, táhnoucí se od špičky nože až k rukojeti, snižuje tření mezi čepelí a krájeným materiálem, což vede k hladšímu a přesnějšímu krájení. Technika hikikoro, jejíž název se skládá ze slov „hiki“ (táhnout, vytahovat) a „koro“ (vydutí, prohlubeň), vyžaduje značnou zručnost a zkušenosti pro rovnoměrné a symetrické vybroušení po celé délce čepele. Nože s hikikoro jsou vysoce ceněny pro svou schopnost provádět čisté a precizní řezy s minimálním odporem, zejména při jemném krájení měkkých až středně tvrdých ingrediencí. Tato technika má své kořeny v tradiční japonské výrobě mečů a je úzce spjata s dalšími termíny popisujícími geometrii čepele japonských nožů, jako jsou bo-hi, shinogi, kiriba a urasuki.

Význam slova Hikikoro (v kontextu technickyušení nožů)

Hikikoro je japonský termín, který se používá v souvislosti s technikou broušení nožů. Konkrétně se vztahuje k procesu vytváření konkávního vydutí nebo prohlubně podél hřbetu čepele nože, těsně za ostřím. Toto vydutí se táhne od špičky nože až k rukojeti a jeho účelem je snížit tření mezi čepelí a krájený materiálem, což vede k hladšímu a přesnějšímu krájení.

Technika hikikoro vyžaduje značnou zručnost a zkušenosti, protože vydutí musí být vybroušeno rovnoměrně a symetricky po celé délce čepele. Nože s hikikoro jsou vysoce ceněny pro svou schopnost provádět čisté, precizní řezy s minimálním odporem.

Překlad a historie slova Hikikoro (v kontextu technicky broušení nožů)

Slovo „hikikoro“ se skládá ze dvou částí: „hiki“ a „koro“. „Hiki“ znamená v japonštině „táhnout“ nebo „vytahovat“, zatímco „koro“ odkazuje na „vydutí“ nebo „prohlubeň“. Dohromady tedy termín „hikikoro“ doslova znamená „vytažené vydutí“.

Technika hikikoro má své kořeny v tradiční japonské výrobě mečů, kde byla používána k vytvoření podobného vydutí podél hřbetu čepele meče. Toto vydutí, známé jako „bo-hi“, mělo za cíl snížit hmotnost zbraně a zlepšit její vyvážení a ovladatelnost. Když se později začaly vyrábět kuchyňské nože inspirované technikami výroby mečů, byla technika hikikoro přizpůsobena pro použití na menších čepelích.

Využití slova Hikikoro (v kontextu technicky broušení nožů)

V kontextu kuchyňských nožů se termín hikikoro používá téměř výhradně v souvislosti s japonskými noži, zejména s těmi vyšší třídy. Nože s hikikoro jsou obzvláště ceněny profesionálními šéfkuchaři a vážnými nadšenci do vaření, kteří ocení jejich schopnost provádět velmi přesné a čisté řezy.

Přestože technika hikikoro může zlepšit výkon nože, není vhodná pro všechny typy nožů nebo pro všechny účely. Nože s hikikoro mohou být náchylnější k poškození, pokud jsou používány k sekání nebo krájení tvrdých materiálů, jako jsou kosti nebo zmrzlé potraviny. Proto se většinou používají pro jemné krájení měkkých až středně tvrdých ingrediencí, jako je maso, ryby a zelenina.

Kanji (Kanži) slova Hikikoro

Slovo hikikoro se v japonštině zapisuje pomocí dvou kanži znaků: 引 (hiki) a 凹 (koro).

První znak, 引, se skládá z radikálu 弓 (yumi), který představuje luk, a fonému 引 (hiki), který nese význam „táhnout“ nebo „vytahovat“. Tento znak se často používá v souvislosti s tahem, napětím nebo vytahováním něčeho.

Druhý znak, 凹, se skládá z radikálu 凵 (kan), který představuje nádobu nebo schránku, a fonému 凹 (ou), který nese význam „vydutý“ nebo „konkávní“. Tento znak se používá k popisu věcí, které mají prohlubeň, dutinu nebo jsou jinak konkávní.

Významově podobná slova (v kontextu technicky broušení nožů)

V kontextu techniky broušení nožů existuje několik termínů, které jsou významově podobné slovu hikikoro:

  1. Bo-hi: Jak již bylo zmíněno, bo-hi je vydutí podél hřbetu čepele japonského meče, které slouží ke snížení hmotnosti a zlepšení vyvážení zbraně. Stejný termín se někdy používá i pro vydutí na kuchyňských nožích.
  2. Shinogi: Shinogi je hřbet čepele japonského nože, který se nachází nad vydutím hikikoro. Je to linie, která odděluje hlavní plochu čepele od sekundární plochy (kiriba) a vytváří charakteristický průřez čepele ve tvaru písmene „V“.
  3. Kiriba: Kiriba je sekundární plocha čepele japonského nože, která se nachází mezi ostřím a hřbetem shinogi. Tato plocha je často broušena pod jiným úhlem než hlavní plocha čepele, což přispívá k celkové geometrii a výkonu nože.
  4. Urasuki: Urasuki je konkávní vydutí na zadní straně čepele japonského nože, které se táhne od rukojeti až ke špičce. Toto vydutí pomáhá vyvážit nůž a snížit jeho celkovou hmotnost, podobně jako bo-hi u mečů.

Všechny tyto termíny se vztahují k různým aspektům geometrie čepele japonských nožů a společně přispívají k jejich charakteristickému vzhledu a výkonu. Pochopení těchto termínů může pomoci při výběru a ocenění kvalitních japonských kuchyňských nožů.

« Zpět na slovník pojmů