Kobujime

Obsah příspěvku

Kobujime je tradiční japonská technika zrání ryb, která využívá mořské řasy zvané kombu k intenzifikaci chuti a textury rybího masa. Tento proces začíná tím, že se čerstvá ryba pečlivě očistí a naporcovaná filety se obalí v listech kombu. Ryba je pak uložena v chladu na několik dní, během kterých kombu přirozeně zvlhčuje a předává rybě své jemné mořské aroma. Tato metoda nejenže zvýrazňuje chuť ryby, ale také zlepšuje její texturu, činí ji jemnější a vláčnější. Kobujime je oblíbenou technikou pro přípravu sashimi a sushi, protože ryba získává delikátní chuť a je přirozeně konzervovaná díky antiseptickým vlastnostem kombu.

Význam slova Kobujime

Kobujime je japonský termín, který se používá v souvislosti s přípravou sushi a sashimi. Jedná se o specifickou techniku, při které se tenké plátky syrové ryby (nejčastěji tuňáka) prokládají listy mořské řasy konbu a nechávají se po určitou dobu marinovat. Tento proces dodává rybě jemnou, ale výraznou chuť a aroma, které jsou charakteristické pro kobujime.

Překlad a historie slova Kobujime

Slovo kobujime se skládá ze dvou částí: „kobu“ (昆布), což znamená mořská řasa konbu, a „jime“ (〆), které se překládá jako „dokončení“ nebo „závěrečná úprava“. Doslovný překlad kobujime by tedy mohl znít jako „dokončení pomocí konbu“ nebo „závěrečná úprava s konbu“.

Technika kobujime má své kořeny v Edo období (1603-1868), kdy se začala rozvíjet kultura sushi a sashimi v Japonsku V té době se kobujime používalo jako způsob konzervace ryb, protože mořská řasa konbu obsahuje přirozené konzervační látky. Postupem času se z kobujime stala ceněná kulinářská technika, která se dodnes používá v japonských restauracích po celém světě.

Využití slova Kobime

Kobujime se nejčastěji používá při přípravě sushi a sashimi, kde se tenké plátky syrové ryby prokládají listy konbu a nechávají se marinovat po dobu několika hodin až dnů, v závislosti na typu ryby a požadované intenzitě chuti. Během této doby konbu uvolňuje do ryby své aroma a chuť, zatímco ryba získává jemně slanou a umami chuť.

Kromě tuňáka se technika kobujime používá i u dalších druhů ryb, jako je například mečoun, makrela nebo losos. Někteří šéfkuchaři experimentují i s jinými druhy mořských řas nebo dokonce s listy zeleného čaje, aby dosáhli jedinečných chuťových kombinací.

Kanji (Kanži) slova Kobujime

Slovo kobujime se v japonštině zapisuje pomocí dvou kanži znaků:

  • 昆布 (kobu) – mořská řasa konbu
  • 〆 (jime) – dokončení, závěrečná úprava

Spojením těchto dvou znaků vzniká výsledné slovo 昆布〆 (kobujime).

Významově podobná slova

V japonské kulinářské terminologii existuje několik slov, která jsou významově podobná slovu kobujime:

  1. Shime-saba (〆鯖): Technika přípravy makrely, při které se ryba marinuje v octovém nálevu před podáváním jako sushi nebo sashimi.
  2. Zuke (漬け): Obecný termín pro marinování nebo nakládání potravin, nejčastěji ryb nebo zeleniny.
  3. Tsukudani (佃煮): Metoda konzervace, při které se mořské plody, maso nebo zelenina vaří v sójové omáčce a cukru až do zhoustnutí.
  4. Kombu-jime (昆布締め): Alternativní způsob zápisu slova kobujime pomocí hiragany a kandži.

Všechna tato slova souvisí s různými technikami přípravy a konzervace potravin v japonské kuchyni, podobně jako kobujime. Znalost těchto termínů může být užitečná pro každého, kdo se zajímá o japonskou gastronomii a chce proniknout do tajů přípravy sushi a sashimi.

« Zpět na slovník pojmů
Sdílejte tento příspěvek

Další příspěvky