Drážka na čepeli nože ve tvaru meandru, známá jako Kuichigai-Hi, je zajímavým a specifickým prvkem, který lze nalézt na některých tradičních japonských mečích a nožích. Tato drážka není pouze dekorativním prvkem, ale má i praktický účel. Pomáhá snížit váhu čepele, aniž by byla narušena její strukturální integrita. Navíc tato drážka může pomoci zlepšit flexibilitu čepele a zároveň poskytuje určitý estetický efekt, který odráží dovednost a preciznost kováře. Výroba takové drážky vyžaduje vysokou úroveň zručnosti a přesnosti, což činí každý nůž s Kuichigai-Hi unikátním dílem umění.
Význam slova Kuichigai-Hi
Kuichigai-Hi je japonský termín, který se používá v souvislosti s výrobou a údržbou nožů. Doslova se dá přeložit jako „rozdílné úhly broušení“ nebo „rozdílné úhly ostří“. Tento výraz odkazuje na specifickou techniku broušení čepele, při které se na každé straně ostří vytváří odlišný úhel.
Překlad a historie slova Kuichigai-Hi
Slovo Kuichigai-Hi se skládá ze tří částí: „kui“ (broušení), „chigai“ (rozdíl, odlišnost) a „hi“ (úhel, hrana). Dohromady tedy tento termín popisuje techniku broušení, při které se na každé straně čepele vytváří jiný úhel ostří.
Tato technika má své kořeny v tradiční japonské výrobě nožů a mečů, kde se používala pro dosažení optimální kombinace ostrosti, odolnosti a trvanlivosti čepele. Různé úhly broušení na každé straně ostří umožňují nožířům přizpůsobit vlastnosti nože jeho zamýšlenému použití a osobním preferencím uživatele.
Využití slova Kuichigai-Hi
Technika Kuichigai-Hi se nejčastěji používá u japonských kuchyňských nožů, jako jsou například nože typu gyuto, santoku nebo nakiri. Při broušení se na jedné straně čepele vytváří o něco větší úhel (obvykle kolem 15-20 stupňů) než na straně druhé (obvykle kolem 10-15 stupňů).
Toto asymetrické ostří má několik výhod. Větší úhel na jedné straně zajišťuje větší odolnost a trvanlivost ostří, zatímco menší úhel na druhé straně umožňuje dosáhnout vyšší ostrosti a lepšího řezu. Výsledkem je nůž, který je ostrý, ale zároveň dostatečně odolný pro každodenní použití v kuchyni.
Technika Kuichigai-Hi se také používá u některých tradičních japonských nožů, jako jsou nože typu deba nebo yanagiba, které se používají pro zpracování ryb a sushi. U těchto nožů je asymetrické ostří ještě výraznější, s jednou stranou broušenou pod velmi malým úhlem (často kolem 5 stupňů) a druhou stranou téměř plochou.
Kanji (Kanži) slova Kuichigai-Hi
V japonštině se slovo Kuichigai-Hi zapisuje pomocí tří kanži znaků:
Dohromady tyto znaky vizuálně reprezentují koncept rozdílných úhlů broušení na každé straně čepele nože.
Významově podobná slova
V japonské terminologii týkající se nožů a jejich výroby existuje několik dalších slov, která jsou významově podobná termínu Kuichigai-Hi:
- Kataba (片刃) – jednostranně broušené ostří, typické pro tradiční japonské nože jako deba nebo yanagiba.
- Ryoba (両刃) – oboustranně broušené ostří, běžné u moderních japonských kuchyňských nožů jako gyuto nebo santoku.
- Uraoshi (裏押し) – technika broušení a leštění zadní strany čepele (hřbetu nože), která se používá pro dosažení hladkého povrchu a snížení tření při krájení.
- Hamaguriba (蛤刃) – doslova „ostří ve tvaru lastury“, označuje specifický tvar ostří některých japonských nožů, které připomíná tvar lastury.
- Hira-zukuri (平造り) – typ broušení, při kterém se vytváří rovné a symetrické ostří, typické pro západní kuchyňské nože.
Všechna tato slova souvisí s různými aspekty broušení a tvarováníepelí japonských nožů a odrážejí hlubokou tradici a řemeslné mistrovství, které je s jejich výrobou spojeno. Porozumění těmto termínům může pomoci lépe pochopit jedinečné vlastnosti a charakteristiky japonských nožů a ocenit um a preciznost, s jakou jsou vyráběny.
« Zpět na slovník pojmů