Tsuka-ito

Tsuka-ito je termín používaný pro popis bavlněné nebo hedvábné niti, která se používá k omotávání rukojetí japonských nožů. Tato nit nejenže zvyšuje estetický vzhled nože, ale také zlepšuje uchopení a celkovou manipulaci s nožem. Výběr materiálu, bavlna nebo hedvábí, závisí na preferencích uživatele a specifickém účelu nože. Hedvábí je obvykle hladší a odolnější proti opotřebení, zatímco bavlna může poskytnout lepší grip. Správné omotání tsuka-ito je umění samo o sobě a vyžaduje zručnost a preciznost, což odráží hluboký respekt k tradicím a řemeslné dovednosti, které jsou charakteristické pro výrobu japonských nožů.

Význam slova Tsuka-ito

Tsuka-ito je japonský termín, který se používá v souvislosti s mečem. Doslova se dá přeložit jako „omotávka rukojeti“. Tsuka-ito tedy označuje tradiční japonský způsob omotávání rukojeti meče pomocí textilního materiálu, nejčastěji hedvábí nebo bavlny. Tento proces má nejen estetický, ale i praktický význam, protože zajišťuje pevný a pohodlný úchop meče během boje.

Překlad a historie slova Tsuka-ito

Slovo „tsuka“ v japonštině znamená rukojeť nebo držadlo, zatímco „ito“ se překládá jako vlákno, nit nebo provázek. Dohromady tedy tsuka-ito označuje vlákno nebo provázek používaný k omotávání rukojeti.

Tradice omotávání rukojetí mečů sahá v Japonsku až do období Heian (794-1185 n.l.). V té době se k omotávání používaly především koženéemínky. Později, během období Muromachi (1336-1573) a Edo (1603-1868), se začalo používat hedvábí a bavlna, které se staly preferovanými materiály pro tsuka-ito.

Využití slova Tsuka-ito

Tsuka-ito se používá především v souvislosti s japonskými meči, jako jsou katana, wakizashi nebo tanto. Správně provedené omotání rukojeti je důležité z několika důvodů:

  1. Poskytuje pevný a stabilní úchop meče, což je nezbytné pro přesné ovládání zbraně během boje.
  2. Absorbuje pot a zabraňuje klouzání rukojeti v ruce, zejména během intenzivního používání meče.
  3. Chrání rukojeť před poškozením a opotřebením.
  4. Má estetickou funkci a dodává meči jedinečný vzhled. Různé styly omotávání a barvy tsuka-ito mohou odrážet osobní preference majitele meče nebo být v souladu s tradičními rodovými vzory.

Kromě mečů se tsuka-ito používá i u některých dalších tradičních japonských zbraní, jako jsou naginata (dlouhá tyčová zbraň s čepelí) nebo yari (kopí).

Kanji (Kanži) slova Tsuka-ito

Slovo tsuka-ito se v japonštině zapisuje pomocí dvou kanži znaků:

  • 柄 (tsuka) – rukojeť, držadlo
  • 糸 (ito) – vlákno, nit, provázek

Dohromady se tedy tsuka-ito zapisuje jako 柄糸.

Významově podobná slova

V souvislosti s japonskými meči a jejich rukojeťmi existuje několik dalších termínů, které se pojí s tsuka-ito:

  1. Tsuka – samotná rukojeť meče, na kterou se aplikuje tsuka-ito.
  2. Same-kawa – kůže rejnoka, která se někdy používá pod tsuka-ito pro zlepšení úchopu a absorpci potu.
  3. Menuki – malé kovové ozdoby, které se vkládají pod tsuka-ito na obou stranách rukojeti. Původně měly praktickou funkci zlepšení úchopu, ale postupem času se staly především dekorativním prvkem.
  4. Tsuka-maki – proces omotávání rukojeti meče pomocí tsuka-ito. Existuje několik tradičních stylů tsuka-maki, které se liší způsobem omotávání a použitými vzory.
  5. Tsuba – záštita meče, která odděluje čepel od rukojeti a chrání ruku před zraněním. Ačkoli tsuba není přímo součástí tsuka-ito, je důležitým prvkem celkové konstrukce meče.

Znalost správného použití a aplikace tsuka-ito je důležitou součástí umění výroby a údržby japonských mečů. Mistři mečíři a řemeslníci specializující se na tsuka-maki věnují velkou pozornost výběru materiálů, preciznosti omotávání a celkovému estetickému dojmu rukojeti meče. Dobře provedené tsuka-ito nejen zlepšuje funkčnost meče, ale také odráží um a řemeslnou zručnost svého tvůrce.

« Zpět na slovník pojmů